"Šest do počtu" aneb zážitky z VV

19. června 2008 v 18:23 | Tori |  My celestial Wonderland...
Kdo by řekl,že se odpolední hodiny výtvarné výchovy při poklesu zůčastněných změní tak drastickým způsobem?

Ve 14:25 spolu s Kari míříme do mezidveřového prostoru školní budovy a dvora. Uvnitř seděl Kamil s Lukášem a viditelně se nudili.
"Nazdar!"pozdravili jsme a sedly si zády o stěnu,naproti klukům.
"Čau..to sme tu jako jediný?"opáčil Kamil.
"Petr říkal,že příjde,jinak by po mě nechtěl ty baterky..."protáhl Lukáš znuděně.
"Štěp by taky měla přijít."přidala se Kari.
V příští chvíli se debata rozvíjela na téma 'šuntský stavební firmy v ČR',než přišel Petr a téma sklouzlo k baterkám.
"Proč sem je měl teda kupovat,když tady ten přehrávač nemáš?!"prskal Lukáš.
"No na zejtřek,abysme se dodívali na ten Parfém."prohodil Petr a zatlemil se. Z debaty 'většina baterek je japonskejch',při níž přišla i Štěp,se rozpoutala bitva. Házelo se kusem zdravotní vložky do bot.
"Co po mě házíš svou vložku?!"obořila se na Petra Štěp. Všichni jsme měli záchvat. Vložka se dostala ke Kamilovi a Lukáš ho upozornil,že po mě ji ještě nikdo nehodil. Naštěstí byl Kamil ohleduplný a hodil jí po Kari. Krátce nato se strhl boj - doslova na život a na smrt mezi Štěp a Lukášem,který jí hodil kus vložky do obličeje.
"Málem mě zadusila svým poprsím!"sýpal Lukáš,když ho Štěp složila na záda a sedla na něj,aby se nemohl pohnout.
"Ty srabe,necháš se porazit holkou a ani se nebráníš!"ušklíbla se Štěp.
"Bodějť,když mu sedíš na rozkroku."ohodnotila situaci Kari.
"Je tu někdo věřící?"optal se po chvíli Kamil.
"Já..tak trochu."zvedla jsem ruku.
"Jak,tak trochu? Buď seš,nebo nejseš,ne?"vložil se do toho Lukáš. Jeho poznámku jsem ignorovala - neměla jsem chuť vysvětlovat
náboženské rozpoložení v mé rodině.
"Tak se modli,aby to odpoledko odpadlo. "řekl Kamil.
"Tolik štěstí mít nebudem."mávla jsem rukou.
"Ale je nás tu jen šest,"protestoval Kamil, "tak to snad nemá ani smysl,ne?"
"Nemůžou to zrušit ten den."doplnila mě všeznale Kari.
Zazvonilo a učitelka stále nepřicházela.
"Žeby Bůh vyslyšel naše prosby?"prohodila jsem.
"Ne,už někdo de. Hele,lidi,dělejte,že ste mrtví!"vyhrkla náhle Štěp a rychle uvedla názornou ukázku. Všichni jsme přisoupili na hru a 'umřeli'. Učitelka otevřela dveře. "No nazdar. To je jako všechno?"
Odpovědí jí byl náš výtlem.
Po velkém dohadování o tom,co že to vlastně máme jako šest do počtu dělat,jsme skončili v jedné třídě na konci chodby,kde byl příjemný chládek. Po další chvíli dohadování,čím zabijeme dvě hodiny a po probrání tématu o naší spolužačce,která leží s otravou alkoholem v nemocnici,navrhla Kari zahrát si skautskou hru Pepa. Jejím účelem je oslovit svého souseda "Ahoj Pepo," ,on ti odpoví "Co je Pepo," a ty debatu zakoníš "Řekni to Pepovi." a tak to jede pořád dokola. Pokud se spleteš,měníš se na Tika,Blika nebo Šoka,pak vypadávaš.
Jedno kolo a všichni jsme byli mrtví smíchy. Vypadla jsem hned po Petrovi,následoval mě Kamil a Lukáš se jako Šok statečně držel proti Blikovi Štěp a Kari,které se nechtěly jen tak vzdát.
Dále přišla na řadu hra,která mi nějakým způsobem připomínala Naruta,ale na jejíž jméno si nevzpomenu.
Flašku jsme po vyslechnutí pikantních zážitků na určité úkoly a po tom,co Kari snědla lístek kapradí,zavrhli - i když počet tři kluci,tři holky krásně seděl - a raději se zabavili hrou s desetikorunou. Bohužel náš tým - Štěp,Kamil a já - jsme při každém kole desetikorunu tak blbě schovali,že jí buď hned objevili,popřípadě vyletěla na světlo boží už při prásknutí rukou o lavici.
"A teď Pupendó!"zahlahalil Kamil.
"No jen běž."kývl na mě Lukáš.
"Běž si sám!"zavrtěla jsem rázně hlavou a odtáhla se.
Nakonec skončil na stole Petr. Po několika nezdařilých pokusech nás učitelka zastavila,ať si podobné kousky necháme na doma. To už ale bylo stejně jedno,protože naše povinné odpolední bylo u konce.
Před budovou.
"To máme všichni stejnou cestu? Hele,co takhle uspořádat pařbu?"zazářili Štěpce oči.
"Jo,máme i kde,když se zbavím otce."prohodila Kari.
"Sem pro,jen když budou chlastat jen kluci."prohlásil Lukáš,který očividně nestál po telefonech s 'kriminálkou Las Vegas',dle Kamilových slov.
"Já bych nechlastala,ani kdyby holky mohly."prohodila jsem.
"Alkohol je fajn."opáčil Kamil.
"Když vidím,jak z toho lidi dopadaj...třeba taťka."
"jenže my bychom nevychlastali dvě flašky absintu."oponovala Kari s úsměvem.
Všichni jsme se vydali svou cestou,načež z kari vypadlo: "Bych neřekla,že se budem takhle bavit."
A Tori,vysmátá jako nikdy,se jen culila a nemohla jí dát jinak než zapravdu.
Tak,to by byl konec. Teď jen takový dodatek aneb hláška týdne,kterou jsem si vyslechla při návratu z nemocnice.
Gabča: "Šla na vyšetření se srdcem."
Štěp: "Kurva,snad ze mě nedostala infarkt."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hanyou Hanyou | Web | 19. června 2008 v 19:30 | Reagovat

:-D Hustý! Nás bylo ve třídě jen čtyři, ale taky to stálo za to!

2 Tori Tori | 19. června 2008 v 22:33 | Reagovat

Hm..já svou třídu začínám milovat. Takový blbosti svět neviděl - když nepočítám tvé hlášky,Hanyou-. (*__*)

3 Hanyou Hanyou | Web | 21. června 2008 v 22:44 | Reagovat

Najdi si zbohatlíka a dva úchyly a máš o hlášky postaráno. ^.-

4 Daniel Pavlík Daniel Pavlík | Web | 22. června 2008 v 11:25 | Reagovat

Byl/a jsi nominován/a do soutěže č. 3 na mém blogu. přeji hodně štěstí!

Daniel Pavlík

5 Tori Tori | 22. června 2008 v 12:45 | Reagovat

Hanyou - Ještě tak vědět,kde je sehnat. Ale myslím,že naše třída postačí. (^_~)

Daniel Pavlík - Oh. Děkuji,snad to dobře dopadne...

6 Hanyou Hanyou | Web | 23. června 2008 v 18:03 | Reagovat

Nehledej, oni si tě najdou sami. :-D

7 Kikkik Kikkik | 25. června 2008 v 9:37 | Reagovat

Máš úůůůůůůůůůplně úžasný blog! Je nej na světě!

8 Hanyou Hanyou | Web | 25. června 2008 v 17:47 | Reagovat

A pak, že tu nebude návštěvnost. *-*

9 Tori Tori | 26. června 2008 v 15:37 | Reagovat

"Chodí štěstí po blogách,někdy dojde na Airák..."

To moc dlouho nevydrží.

10 Kikkik Kikkik | 26. června 2008 v 16:54 | Reagovat

Ale určitě vydržíííííííí!!!!!!!

11 Hanyou Hanyou | Web | 26. června 2008 v 19:39 | Reagovat

Tori, koukej si zvednout sebevědomí, nebo si tě najdu a nakopu do p... do zadní části Air!

12 Tori Tori | 26. června 2008 v 22:32 | Reagovat

Kdo tu mluví o sebevědomí? Kdybys mě viděla tak před rokem,tak bys mě asi opravdu přišla nakopat..

Toto je pouze pesimisticko-realistický pohled na věc. S tím nic nenadělám,to se prostě dědí. (e__e)

13 Hanyou Hanyou | Web | 27. června 2008 v 20:40 | Reagovat

Kdybys mě viděla na základce, zdrhala bys s velkým křikem a možná bys zešílela.

14 Tori Tori | 28. června 2008 v 14:03 | Reagovat

Jak jsme si podobné... (e_e)

15 Hanyou Hanyou | Web | 28. června 2008 v 20:19 | Reagovat

:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama